Skupina celkem deseti vulkanických ostrovů v tropické části Atlantiku láká turisty nejen plážemi, ale i hudbou. Kapverdské styly poprvé zviditelnila zpěvačka Cesaria Evora (1941-2011) – a díky jejímu odkazu se dnes Kapverdy řadí k hudebním velmocím. Na pouhých půl milionu obyvatel tu připadá mnohem víc umělců než v jiných srovnatelných regionech či městech.
Název Kriol Jazz Festival je zrcadlem kapverdské kulturní identity: obyvatelstvo tvoří Kreolové, tedy míšenci Afričanů a Portugalců. Ti před více než 500 lety kdysi pusté ostrovy objevili a osídlili. Díky tmavé pleti vnímá cizinec Kreoly zpočátku jako Afričany – ale brzy zjistí, že charakterem mají překvapivě blízko k Evropanům. Terasovitá políčka i údržba zavlažovacích kanálů v hornatém terénu vyžadují úžasnou pracovitost, místní taxikáři nejsou na rozdíl od těch pražských lupiči ale vstřícní průvodci. Kriol Jazz Festival proběhl letos po osmé. V posledních čtyřech letech jeho program rozšířil veletrh Atlantic Music Expo, který festivalu předchází v první polovině týdne. Jeho showcasový program letos přilákal několik desítek festivalových organizátorů z celého světa – včetně Colours of Ostrava. K největším překvapením patřila vedle místních umělců italská zpěvačka Flo či sofistikovaný brazilský písničkář Tiganá Santana. Vše probíhá pod otevřeným nebem – na Kapverdech prší jen v krátkém období dešťů na podzim.
Jak zvítězit u přehrávek
Vedle oficiálních koncertních scén jste mohli navštívit i restaurant Quintal da Musica se skvělou kuchyní i živou hudbou. Vystoupila zde například newyorská zpěvačka Eleanor Dubinski, známá tím, že hraje jak s latinskoamerickými, tak i kapverdskými hudebníky. Letošní ročník festivalu byl věnován věhlasnému kapverdskému pianistovi: jmenuje se Chico Serra, kdysi doprovázel Cesarii Evoru. Jeho krátký, ale emocemi nabitý koncert patřil k nejsilnějším zážitkům, obecenstvo pianistu odměnilo potleskem vestoje. Když jako dítě vystupoval v dodnes existujícím hotelu Cafe Royal, který byl rovněž působištěm Cesarie Evory, dostal od amerických návštěvníků první honorář, který odpovídal čtvrtině měsíčního platu. 69letý Serra navzdory svému mistrovství nezná noty – ale svůj handicap mnohokrát překonal intuicí. Rád vypráví historku z mládí: když se ucházel o místo klavíristy v Portugalsku, měl za úkol zahrát tango La Cumparsita z listu. U zkoušky byl shodou okolností i jeho krajan, legendární klarinetista Luís Morais, který mu napověděl: “Je to v a-moll.” Serra na místě vytvořil vlastní aranžmá skladby a zkoušející mu pogratuloval.
O vyvrcholení programu se postaral ansámbl, který má v latinskoamerické hudbě tu nejlepší pověst – a to navzdory faktu, že pochází z New Yorku: Spanish Harlem Orchestra. Newyorská čtvrt Harlem totiž není jen epicentrem černošských jazzových klubů, kdysi tu žila i silná italská komunita, kterou ale v poválečných letech vytěsňovali přistěhovalci z Porto Rica. Vyšla odtud řada velikánů latinskoamerického jazzu. Kapelník a skladatel Oscar Hernandez, jehož piano můžete slyšet ve znělce seriálu Sex in the City, tu před patnácti lety založil Spanish Harlem Orchestra, třináctičlenný ansámbl se třemi zpěváky. Ten je řazen ke špičce energické a instrumentálně nabité odnože salsy, označované salsa dura, která je protikladem popového podžánru salsa romantica. Koncert se protáhl až do pozdních nočních hodin, a navzdory jeho energii ne všichni Kapverďané vydrželi do konce.
Klub v sopečném kráteru
Festival i veletrh proběhly v hlavním městě Praia na ostrově Santiago, kam většina turistů z Evropy ani nedorazí. Charterové lety – včetně přímých spojů z Prahy – totiž míří na ostrov Sal, který nabízí především pláže a rekreační komplexy. Potencionálním návštěvníků lze jen doporučit cestu na další ostrovy – každý z nich má totiž unikátní tvář. K těm nejkouzelnějším patří aktivní vulkán Fogo, portugalsky oheň, a tvoří jej obrovský vulkanický kužel, dosahující výšky téměř 3 000 metrů. Kráter z nejstarších erupcí, vyplněný úrodnou půdou, se stal idylickým místem s pensiony, plantážemi i vinicemi, navzdory tomu, že v intervalech dvacet až padesát let tu dojde k výbuchu. I zde se hraje hudba – na kraji vesnice Cha das Caldeiras stojí bar a hudební klub Casa Ramiro. Před necelými deseti lety tu dokonce natáčela BBC. Místní lidé navrhli, že pozvou tehdy zcela neznámého mladíka s kytarou, což byl dnes velmi úspěšný Michel Montrond, který vystoupil na prvním ročníku Atlantic Music Expo. Montrondů žije na Fogu asi tři sta – zmíněný klub Casa Ramiro nese například jméno houslisty Ramiro Montronda. Všichni jsou potomky francouzského vévody, který se na ostrově usadil před stopadesáti lety: Armand Montrond hloubil na Fogu studny, budoval silnice, a především sem přivezl vinnou révu, z jejíchž hroznů se vyrábí suché bílé víno unikátní chuti.
Idylický život na sopce tragicky narušila poslední exploze před dvěma lety, která přinutila více než tisícovku obyvatel kráter opustit. Část z nich se ale v posledních měsících vrátila. Jsou mezi nimi nejen vinaři, ale i majitelka restaurace a pensionu, který nese její křestní jméno, Marisa. Mezitím, co její kolegyně připravovaly oběd, vyprávěla o poslední noci před erupcí: “Začalo to mírným zemětřesením, myslela jsem, že někdo z hostů bouchl dveřmi. Pak zazvonil telefon, volá vulkanolog ze sousedního ostrova, že se blíží erupce, možná tak za dva týdny. Brzy ráno varoval můj manžel hosty, že výstup na vulkán dnes není možný – a najednou začala vytékat žhavá láva! Erupce nikoho nezabila, stačili jsme se vystěhovat a odnést to nejcennější, včetně solárních panelů. Naštěstí se podařilo zachránit i velkou část vína uskladněného ve sklepích.”
Petr Dorůžka
