Vítězství ukrajinské zpěvačky Jamaly v letošní soutěži Eurovize vzbudilo nejen vlnu zájmu o hudbu Ukrajiny, ale též o historii krymských Tatarů.
Text vítězné písně, jejímž názvem je letopočet 1944, totiž dokumentuje kausu Stalinových etnických čistek. Jamalu k ní inspirovaly osudy její prababičky, deportované z Krymu do střední Asie, díky čemuž se Jamala narodila v dnešním Kyrgystánu. Aranžmá skladby 1944 obsahuje i další etnický signál – a tím je píšťala duduk, hudební symbol Arménie. Zatímco z tatarského Krymu pocházeli předkové otce zpěvačky, rodina její matky byla z Náhorního Karabachu, arménské enklávy, kterou Stalin v rámci své etnické politiky “daroval” Azerbajdžánu, a vytvořil tak konfliktní zónu, která Rusku trvale umožní kontrolovat chování svých sousedů. Návrat rodiny po čtyřicetiletém násilném exilu z Kyrgystánu na Ukrajinu působí jako špionážní román: rodiče zpěvačky se naooko rozvedli a pak se potají po 4 roky scházeli. To umožnilo matce koupit pro rodinu na Krymu dům – sovětské zákony totiž Tatarům koupi nemovitostí zakazovaly.
Petr Dorůžka
